Až příliš chytrá města (nejen) v Číně

Až příliš chytrá města (nejen) v Číně
21 / 11 / 2019 Martin Kváča

Svět a jeho různě rozvinuté a rozvíjející se země se potýkají s vážným problémem bezpečnosti a s tím ruku v ruce jdoucí neomezené kontroly, sledování a dohledu nad svým obyvatelstvem.

Kamerový systém v čínských megapolích je schopen nejen rozeznat vaši tvář, ale rovněž vás dokáže identifikovat podle způsobu chůze. Pokud porušíte předpisy, můžete si být jisti, že vás orgány veřejné bezpečnosti zadrží nejpozději do sedmi minut.

Tento systém se tváří lidsky a snaží se přesvědčit dozorované objekty, že je tu především pro jejich bezpečnost a pohodlí.

Je známou skutečností, že na území pevninské Číny vznikl a dále se rozvíjí bodový systém, který hodnotí občany podle jejich chování v dopravním provozu, nezávisle na tom, zda jsou řidič nebo chodec.

Kamery monitorující veřejné prostory a budovy v sobě mají špičkovou umělou inteligenci, do jejíhož vývoje Peking investuje nemalé finanční prostředky. Po napojení na cloudové databáze, shromažďující informace o jednotlivých občanech, se tak jedná o velmi efektivní způsob dohledu nad populací a rychlého vyhledávání zločinců.

Tento systém vypozoruje a uschová informace o aktivitách všech jednotlivců, které na svých kamerách zahlédne. Lze pak dohledat pohyb a chování všech občanů v databázi za poslední období. Tedy kam chodili, s kým se stýkali a podobně.

Z dostupných informací a zdrojů se ale zdá, že Číňané nová bezpečnostní opatření docela vítají.

Mnohokrát si mí čínští přátelé stýskali, že své děti musí vozit či doprovázet do školy, která je ze stejných, tedy bezpečnostních, důvodů, obehnána vysokými ploty. Rovněž mříže na oknech i ve vyšších patrech domů nejsou neobvyklé. „To tam máte tak nebezpečno?" ptal jsem se mnohokrát. „To ne," zněla jejich odpověď, „ale proč to neudělat, když tu ta možnost je."

Tyto, pro mě překvapivé reakce, možná vysvětlují fakt, že Číňané nejen že nemají proti novým opatřením až takové námitky, jak by se snad mohlo očekávat, ale že dokonce čínské úřady mají simultánně spuštěno hned několik systémů a průběžně vyhodnocují, který z nich bude optimální.

Nicméně tato skutečnost, koneckonců jako každá věc, má žel i odvrácenou stranu, a je otázkou, zda si tuto temnou stránku čínské obyvatelstvo uvědomuje. Je to onen až dystopicky hrůzný systém bodování a hodnocení každého jednotlivého člena čínské společnosti právě na základě těchto sledovacích zařízení.

Žel, tato možná dystopie už vysouvá své drápy i u nás – sice v jiném kabátě – a nebezpečí snad není v tom, že v Číně jsou napřed, že to testují, provozují, užívají a pravděpodobně i zneužívají, ale v tom, že se MY tváříme, že nejsme tak padoušsky orwellovští, jako oni – zástupci čínských bezpečnostních a státních složek, že u nás nikdy nedojde k zneužití těchto člověka přerůstajících technologií.

Začneme výčtem několika příkladů, ty další si čtenář už doplní sám na základě vlastních zkušeností.

Nevinná žádost o hypotéku, v některých případech končí debaklem, protože žadatel je veden v registru dlužníků nebo často platí po termínu, a nemá tak nárok na tento bankovní produkt. „V pořádku," pomyslí si většina z nás.

Doporučený dopis z dopravního inspektorátu s fotografií a se složenkou na úhradu pokuty pro překročení povoleného rychlostního limitu. „Dobře mu tak," souhlasí ostatní.

Opět úřední dopis a opět složenka za nepovolené parkování. Doloženo – v mnoha případech snímkem pořízeným projíždějícím inspekčním vozem, vyzbrojeným až nedůstojným množstvím snímacích zařízení. „Zajímavé," pomyslí si někteří.

Pokuta za neposečenou louku, neobdělané pole, či jinak zanedbané území, na které bodrý zemědělec čerpá dotace. Doloženo satelitním snímkem. „To jsou věci."

Dotaz vašeho finančního domu, zda jste mohl platit v Barceloně kreditní kartou, protože jestli ne, šlo by o možné zneužití, neboť nic nenasvědčuje, že jste si kupoval letenku do Barcelony a poslední nákup proběhl v Praze Na Příkopech, hodinu před tím, než v té zpropadené Barceloně, což by nestihl ani Superman. „Dobře!" zaraduje se už málokdo. „Ti se ale o mě dobře starají," ještě ale napadne jiného.

Když si uvědomíme, že naše smartphony a iPhony reagují na probíhající konverzaci ve svém okolí, a svým uživatelům nabízejí, o čem se před chvílí hovořilo, měli bychom se přinejmenším alespoň pozastavit.

Se zdviženým ukazováčkem se píše, že čínské školy sledují své žáky, a že k tomu používají čipy zašité v uniformách. Ale už se neříká, že švédští studenti a vůbec mladá generace napříč Evropou, je často „všemi deseti" pro implantování čipů přímo do těla, pod kůži, protože to je „bezpečnější," než mít podobná data v mobilu, který mohu ztratit.

Ani Spojené státy nejsou pozadu, rozvíjejí svůj systém sociálního kreditu, kde probíhá bodování na základě užívání kreditních karet či řidičského průkazu. Nebudete-li mít dostatečný počet bodů, budete „out", nedosáhnete na hypotéku, mohou vám zrušit účet a také pracovní zařazení může odrážet vaše „skóre".

V listopadu tohoto roku ČTK přišlo se zprávou, že „vedení pražské policie požádalo magistrát, aby na šesti místech v hlavním městě aktivoval systém automatického rozpoznávání obličejů. Policie by tak mohla automatizovaně sledovat a zaznamenávat pohyb osob, které kamery zachytí. Podle magistrátu jde však o citlivou záležitost a Praha má požádat o stanovisko Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten na konci léta odmítl, aby se technologie používala k identifikaci fotbalových chuligánů na stadionech."

„Kamery, které umí za pomoci speciálního softwaru rozlišovat obličeje, slouží policii při hledání pachatelů trestných činů či ztracených osob. Zároveň ale tato technologie vyvolává pochybnosti kvůli možnému zneužívání či nespolehlivosti. Podle nedávné studie z letošního léta systém testovaný v Londýně chybně označil podezřelého v 81 procentech případů. Londýnská policie ale tvrdí, že se kamery spletou jen v jednom z tisíce případů. Například San Francisco použití takové technologie zakázalo z obavy z jejího zneužívání," píše se v již zmíněné zprávě ČTK.

Podle pražské policie jde jen o otevření tohoto tématu k diskuzi.

Praha v minulých letech modernizovala svůj kamerový systém, kamery nyní umožňují záznam ve vysokém rozlišení a vidí i ve tmě.

Je to cesta, kterou chceme jít?

Rozhodně bychom neměli podceňovat technologie našich vzdálených sousedů, ale zrovna tak bychom neměli zlehčovat svou vlastní situaci v sítích – nets a pavučinách – webs našich vlastních úřadů.

Ještě je čas otevřeně stanovit, kde je ona hranice, do které bude tento systém ještě svým uživatelům sloužit, a od které je začne bez výjimky drtit.

Možná už jen slova Starého Mistra z jeho Tao-te-ťingu,

mohou ještě na chvíli osvítit krajinu,
nad kterou se stahují tmavá mračna
všech těch digitálních systémů
páté, šesté a kdo ví, jaké ještě generace:

„Vládneš-li tiše a nevtíravě,
je lid poctivý a upřímný.

Je-li tvá vláda rázná a tuhá,
je lid lstivý a nespolehlivý.

Tak štěstí se opírá o zdánlivé neštěstí,
neštěstí se zakládá na zdánlivém štěstí..."