Jak se studovala a studuje čeština v Pekingu

Jak se studovala a studuje čeština v Pekingu
29 / 8 / 2019 Helena Bohdanecká

Počátek české bohemistiky v Číně spadá do padesátých let minulého století, kdy byla v roce 1954 založena katedra češtiny na Fakultě evropských jazyků a kultury na Pekingské univerzitě zahraničních studií (Beijing Foreign Studies University- BFSU, obvod Haidian).Vyučuji už pátým rokem na BISU-Beijing International Studies University, která sousedí s populární Communication University of China, obě leží ve čtvrti Chaoyang nedaleko centra. Ráda bych proto přiblížila, jak a proč se studuje čeština v čínském hlavním městě.

BISU byla založena v roce 1965 premiérem Zhou Enlai, který svůj národ velmi podporoval v oblasti výuky cizích jazyků. Čeština patřila mezi první obory na tehdejší Fakultě středoevropských jazyků. Prvních 22 studentů bylo vybráno z talentovaných studentů jiných provinčních univerzit, například Anhui, Heilongjiang, Hebei, Wuhan nebo Sichuan. Prvními čtyřmi vyučujícími byli českoslovenští lingvisté, manželé Skaličtí a čínští učitelé, pan Li Fuzeng a paní Wu Zhaodi.

Úspěšní absolventi pak našli své uplatnění v různých oblastech společnosti, například v mezinárodním rozhlase, ministerstvu hutnictví nebo jako lektoři na univerzitě. Výuka češtiny však na BISU neměla dlouhého trvání a z neznámých důvodů byla ukončena.

Po dlouhé odmlce se v roce 2015 díky politickému programu 16+1 a iniciativě Pásmo a stezka znovu obnovila výuka češtiny na univerzitě BISU. Byl zahájen speciální dotační sedmiletý program pro středoškoláky, který řídí Pekingský úřad školství a mladí Číňané mohou začít již v 16 letech studovat na univerzitě. O rok později, v roce 2016, BISU zahájila i bakalářské studium a od roku 2017 si vysokoškolští studenti z různých oborů, kteří dosahují výborné studijní výsledky, smějí zvolit češtinu jako další, doplňující obor.

V současné době je na naší univerzitě BISU kolem 70 studentů věnující se studiu češtiny. Jsou mezi nimi „středoškoláci" v rámci sedmiletého speciálního programu a vysokoškolští studenti bakalářského studia.

Studium češtiny je nyní velmi populární a studuje se nově i na mnoha dalších univerzitách, například v Šanghaji, Tianjinu, Shijiazhuangu, Chengdu, Chongqingu, atd.

Důvod, proč si mladí čínští studenti vybírají právě češtinu je mnohem prozaičtější, než si možná myslíte. Studium tzv. „malých jazyků" se nedostává za odměnu. Hnacím motorem je pro studenty hlavně vidina vysokoškolského diplomu. Naštěstí ale jsou světlé výjimky a vždy se najdou velice nadaní a pilní studenti s hlubokým zájmem o svůj „malý" obor. Nejčastějším důvodem, který od studentů slýchám je: „Jsme okouzleni krásou Prahy, uměním, českou literaturou a skvělou polohou České republiky přímo ve středu Evropy".

V některém z dalších článků bych chtěla více přiblížit, jací jsou čínští studenti z pohledu českého lektora a jak se s nimi pracuje.

Helena Bohdanecká, sinoložka a lektorka českého jazyka na univerzitě v Pekingu