Xinjiang Papers: Odhalení důvěrných dokumentů může pomoci proti kulturní genocidě

Xinjiang Papers: Odhalení důvěrných dokumentů může pomoci proti kulturní genocidě
27 / 11 / 2019 Sinoskop

Renomovaný deník The New York Times uveřejnil přes 400 stránek oficiálních dokumentů, které umožňují světu nahlédnout „pod pokličku" čínskému komunistickému režimu a represivním opatřením v Autonomní oblasti Xinjiang (AO Sin-ťiang). Materiály odhalují doporučený postup, jak dle vládnoucí strany přistupovat k tamní ujgurské menšině i dalším menšinám, vyznávajícím islámskou víru. NYT obdržel materiály od čínského úředníka, jehož totožnost zůstává neznámá.

„Dokumenty ‚Xinjiang Papers', které z režimu ‚důvěrné' proklouzly k západním médiím, byly vyhotoveny již před několika lety, a tak spíše zaplňují bílá místa tam, kde se doposud odvolávalo na očitá svědectví. Referují zejména o metodice ideologické převýchovy Ujgurů čínskými úřady," komentuje sinolog Vít Vojta. Tyto podklady byly rozšířeny na lokální autority nejspíše ve větším množství a je tedy zřejmé, že je nelze utajit a nejspíše jich bude přibývat. Zvláště, když s těmito praktikami jistě velká část zúčastněných zcela nebo zčásti nesouhlasí. Pro vrcholné čínské vedení tak může být únik informací podle Vojty také varováním o růstu vnitřní opozice. „Únik to byl chytrý. Na jedné straně potvrzuje to, co už se stejně vědělo, na druhé straně může být signálem vlastnímu vedení, že jsou nějaké hranice, kterých je třeba se držet," míní sinolog.

Příprava převýchovných táborů a s tím spojený program, které Čína zavádí ve zvýšené míře od teroristického útoku na vlakovém nádraží Kunming (Kchun-ming) na jaře 2014, jsou světu známy. Většina materiálů je datována do roku 2017 a přináší spíše potvrzení dosavadních dílčích důkazů. Přesto je lze považovat za unikátní důkazní materiál. Dokumenty totiž umožňují nebývalý vhled do uvažování ideologů centrální vlády při přípravě metodiky převýchovných táborů, včetně jejich odůvodnění a vysvětlení pro rodinné příslušníky.

Zprávy o vrcholící kulturní genocidě Ujgurů burcují západní svět již několik let. Represivní opatření v Xinjiangu se stupňovala zejména od zmíněného útoku až do vlny kritiky, která se na Čínu snesla hlavně letos na jaře od Vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bachelet a generálního tajemníka OSN. To mohlo být pro Čínu impulzem k postupnému přehodnocení rozsahu převýchovných programů.

Efekt silného mezinárodního tlaku

„Veliké státy historicky často usilovaly o vynucení loajality obyvatelstva a o kulturní hegemonii své státní doktríny prostřednictvím nástrojů plošné genocidy, odsunu nebo převýchovy části obyvatelstva na základě principu kolektivní viny," poukazuje Vít Vojta a dodává, že „moderní koncepce lidských práv a právního státu však dnes považuje takové postupy byrokracie kteréhokoliv státu za protiprávní a nepřijatelné. Ve 21. století lze jen velmi špatně utajit, co mohlo státům projít o sto, dvě stě let dřív bez povšimnutí."

O detenčních centrech se ví z mnoha zdrojů, ať už šlo o satelitní snímky nebo tajné reportáže. Zdrojem informací jsou i oficiální záběry přímo z center. Satelitní snímky prokázaly asi stovku převýchovných detenčních zařízení, kam čínské úřady umístily již statisíce, ale možná i přes milion lidí k ideologické převýchově. V autonomní oblasti jsou budovány asi poslední tři roky a podle oficiálních vyjádření Číny se jedná „pouze" o opatření boje proti terorismu a extremismu.

Čínská strana označila i tyto materiály za „fake news" a „kompletní výmysly". Případné zájemce o dění ve „školících" zařízeních odkazuje na sedm bílých knih vydaných k tomuto tématu, jak řekl velvyslanec v Británii Liu Xiaoming (Liou Siao-ming). Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Geng Shuang (Keng Šuang) reagoval, že právě „díky těmto preventivním protiteroristickým a protiextremistickým opatřením, které byly včas zavedeny, se v Xinjiangu už tři roky neudál žádný teroristický incident."

Na 403 uniklých stránkách je možné nahlédnout mimo jiné také na bodový systém fungující uvnitř detenčních zařízení. Všichni zadržení jsou podle něho bodováni a počítačem je vyhodnocována úroveň jejich „přeměny". Život v centrech má být plně pod kontrolou autorit včetně chození na toaletu a dalších aspektů osobní hygieny.

Nejdetailnější náhled na postupy a direktivu nabízí stránky věnované tomu, jak řešit situaci se studenty z etnických minorit, vracející se domů v létě 2017. Velká část podrobně popisuje, jak v konkrétní situaci reagovat a předkládá místním úředníkům a bezpečnostním složkám scénáře možných otázek a hlavně odpovědí. „Kde jsou zmizelí lidé, proč nemohou z center odejít?" Materiály popisují, jak pracovat nejen s Ujgury v detenčních zařízeních, ale také s jejich rodinami na svobodě. Odhady zmiňují až přes milion zadržených příslušníků této muslimské menšiny, tedy zhruba desetinu tamní populace.

Vše je kryto termíny jako je školení a rodiny mají být informovány, že příbuzní jsou internováni pro jejich dobro. Čína se dle spisů obávala potíží, které by mohly nastat po návratu xinjiangských studentů na prázdniny domů. Studentů, kterým v době jejich nepřítomnosti zmizeli blízcí příbuzní. Doporučením bylo studenty varovat před možnými dopady jejich činů na (zadržené) příbuzné. „Tedy totalitní chování, které známe z velmi tuhých časů minulého století," glosuje sinolog Vít Vojta.

Xinjiangské úřady měly dle interní direktivy vyslechnout studenty ihned po jejich návratu a přimět je k mlčení prostřednictvím řízeného rozhovoru, zahájeného jejich očekávaným prvním dotazem: „Kde je moje rodina?". „V místě, kde je jim poskytnuto odborné vzdělání a zaškolení," měla znít odpověď.

Nadaní studenti z AO Xinjiang studují na univerzitách po celé zemi, jako ostatní národnostní menšiny dokonce dostávají při zkouškách na vysoké školy oproti studentům čínského etnika body navíc, aby se podpořila vzdělanost ve zdejší zaostalé oblasti, podle jiných však také proto, aby se vychovala nová generace loajálních ujgurských úředníků a učitelů. To, že se opatření proti muslimské menšině dotýkala už i těchto studentů, dokazuje jejich rozsah. Potenciální problémy, zejména z nepodchyceného užívání sociálních sítí k šíření „špatných názorů" by podle této direktivy mohly mít vážné dopady na bezpečnostní situaci v Xinjiangu.

Dokumenty také citují prezidenta Xi Jinpinga (Si Ťin-pchinga) a jeho projev k představitelům Komunistické strany (KS) po útocích z dubna 2014, v němž vyzval k „boji proti terorismu, infiltraci a separatismu všemi prostředky ... bez slitování ... a k uvolnění nástrojů diktatury, aby jimi byl potlačen radikální islám v Xinjiangu." V projevech také zaznělo, že teroristické útoky v Evropě byly vyústěním politiky stavící lidská práva nad bezpečnost. Podle NYT dokumenty také obsahují plány, jak omezovat islám v jiných oblastech země.

Jak se dalo očekávat, týden po odhalení „Xinjiang Papers" na stránkách The New York Times se na světlo dostaly další materiály z tzv. složky China Cables. Tu obdrželo Mezinárodní konsorcium investigativního žurnalismu (ICIJ) a jedním z nově zveřejněných dokumentů z této složky je také telegram zaslaný komisí KS Číny z vedení bezpečnostního aparátu AO. Telegram je tajným manuálem pro detenční zařízení, autorizovaným tehdejším náměstkem KS AO Xinjiang Zhu Hailunem (Ču Chaj-lunem).

V reakci na telegram a další uniklé materiály vyzvala Velká Británie Čínu, aby bezprostředně poskytla neomezený přístup do detenčních zařízení pozorovatelům OSN. V podobném duchu se také vyjádřil německý ministr zahraničí s tím, že Čína musí dodržovat mezinárodní lidskoprávní závazky.

„Praktická potíž v řešení takovéto krize bývá se státní svrchovaností země, kde k tomu dochází, a v principu nevměšování se do vnitřních záležitostí této země. A tak počáteční aktivita spíše zůstává na jednotlivcích, zpravodajcích, mezinárodních organizacích a think-tancích, aby problém zpracovaly a připravily státníkům data a argumenty pro jednání o řešení. Na druhé straně lze vnímat odhalení dokumentů jako možnou cestu, jak vyvinout efektivní mezinárodní tlak na Čínu, aby se svým brutálním převýchovným experimentem skoncovala. Široký mezinárodní zájem a jistý způsob dohledu pak neumožní zemi řešení, po kterém by možná sáhla v situaci, kdy se nikdo nedívá," říká Vít Vojta.