Čína byla označena jako měnový manipulátor. Pravdivé, ale načasování je ironické

Čína byla označena jako měnový manipulátor. Pravdivé, ale načasování je ironické
9 / 8 / 2019 Jan Krejčí

Ministerstvo financí Spojených států na pokyn prezidenta Trumpa oficiálně označilo Čínu jako měnového manipulátora. Trump říká, že Čína záměrně znehodnotila měnu. Guvernér čínské národní banky Yi Gang to popírá.

Trumpův argument na první pohled dává smysl. Číňané uměle snižují kurz jüanu, aby učinili své exporty levnějšími a tím vyrovnali ztráty způsobené rozhodnutím od 1. září zvýšit americká cla na dodatečné čínské zboží v hodnotě 300 miliard dolarů. Takováto situace je Evropanům známá například z období mezi světovými válkami, kdy se státy snažily získat konkurenční výhodu na úkor okolních zemí. Dobové označení ji trefně vystihuje jako politiku „ožebrač svého souseda".

Z ekonomického pohledu tento mechanismus ovšem funguje oběma směry. Pokles čínských vývozů do USA znamená, že se sníží poptávka po jüanech ze strany čínských exportérů, kteří v USA za své zboží utržili americké dolary. Základní ekonomické pravidlo říká, že když o něco není zájem, klesá jeho cena. Snížení hodnoty čínské měny tak může být právě reakcí na nově zavedená cla a předpokládaný pokles zájmu o čínské zboží.

Správce Hayman Capital Management Kyle Bass říká, že bez státní podpory by Čínská měna znehodnotila o 30 až 40 %. Tedy jinými slovy, že čínská národní banka se naopak snaží intervenovat ve prospěch posílení jüanu, aby propad nebyl tak značný. Konzervativní pohled je takový, že propad není tak velký, ale Čínská národní banka proti němu nezasahuje.

Znamená to, že Čína je v tom nevinně? Zdaleka ne. Současná situace nemůže zakrýt fakt, že Čína silně manipulovala měnou od roku 2003 do roku 2014, jak ve své studii tvrdí C. F. Bergsten z Peterson Institute for International Economics. Během této doby Čínská národní banka nakoupila 300 miliard amerických dolarů. Výsledkem byla éra silných čínských exportů, jejichž vrchol v roce 2007 dosáhl 10 % HDP. Tehdy se svět oficiálního odsouzení ze strany Spojených států na adresu Číny nedočkal.

Ironie spočívá v tom, že označení manipulátora přichází pět let po skončení čínských zásahů. Krom toho, jak se vlastně měnová manipulace liší od měnové intervence? Jedině tím, že to první říká váš protivník, a to druhé vy sami. Je možné, že USA jako protiopatření také znehodnotí svoji měnu. Naposledy k tomuto kroku přistoupily Spojené státy na přelomu 80. a 90. let.
Dlouhodobé měnové intervence známe i u nás v Česku. Česká národní banka je praktikovala mezi lety 2013 až 2017.


Jan Krejčí, ekonom a překladatel