Kde leží meze růstu čínské ekonomiky?

Kde leží meze růstu čínské ekonomiky?
21 / 10 / 2019 Jan Krejčí

Data vývoje čínské ekonomiky za letošní třetí čtvrtletí nepřinesla výrazné překvapení. Pokračovalo další oslabení hospodářského růstu. Je Čína do budoucna odsouzena ke stávajícímu trendu? Jaká jsou konkrétní data? Jaké obavy mají čínští vládní činitelé? Jak již víme z předchozího článku, čínský růst hrubého domácího produktu (HDP) se nachází na sestupné trajektorii. Výsledek druhého kvartálu (Q2) se pohyboval na úrovni 6,2 %.

Pokud jde o aktuální data za třetí kvartál, analytici agentury Reuters očekávali meziroční hodnotu růstu HDP v Q3 na úrovni 6,1 %. Skutečnost překonala předpovědi o desetinu procentního bodu směrem dolů, oficiální zdroje zveřejnily hodnotu 6,0 %.

Pohled na sektorová data přináší následující zjištění. Sektor služeb, který se na celkovém HDP podílí 54 %, rostl mezi lednem a zářím letošního roku tempem 7 %. Předčil tak primární sektor, který ve stejném období rostl tempem 2,9 % i sekundární sektor, který rostl tempem 5,6 %.

Kvůli horšímu výsledku za třetí kvartál Mezinárodní měnový fond snížil svoji předpověď pro růst HDP Číny za celý rok 2019 z 6,2 % na 6,1 %. Důvodem je pokračující obchodní válka a zpomalující růst domácí poptávky. Spotřeba domácností tvoří největší podíl čínské poptávky, konkrétně 60,5 % za období leden až září 2019.

Díky sestupnému trendu růstu HDP čínské ekonomiky se tak v médiích opět objevil komentář, který se v souvislosti s čínským HDP objevuje pravidelně. Totiž, že se jedná o nejhorší výsledek od prvního kvartálu roku 1992, kdy byly poprvé měřeny čtvrtletní hodnoty růstu HDP.

"Celý svět se obává, že Čína předežene celý svět. Jediná země, která se obává, že se to nestane, je Čína."

Americký technologický podnikatel a investor Peter Thiel napsal tento komentář ve své knize „Od nuly k jedničce" v souvislosti s dělením náhledu na svět do čtyř kvadrantů:

- neurčitý optimismus – budoucnost bude stále lepší, proto nemá cenu cokoli plánovat
- neurčitý pesimismus – budoucnost bude stále horší, proto nemá cenu cokoli plánovat
- jednoznačný optimismus – budoucnost bude stále lepší, a to díky plánování a vynaloženému úsilí
- jednoznačný pesimismus – budoucnost bude stále horší, je potřeba se na ni předem připravit

Podle Thiela náleží Čína do kategorie jednoznačného pesimismu a částečně má pravdu. V čínských médiích, v odborných článcích i v rozhovorech s Číňany lze občas zaslechnout obavy, že Čína „zestárne dříve, než zbohatne". Stárnutí obyvatelstva a s tím spojený úbytek pracovní síly je skutečně problém, který leckterému čínskému vládnímu činiteli způsobuje vrásky na čele.

Na druhou stranu, nic není černobílé a abychom to dokázali, můžeme použít argument samotného Thiela. Ve své knize mimo jiné vymezuje, jaké charakteristiky jsou vlastní úspěšným technologickým startupům, které dokáží svou výjimečností zmonopolizovat odvětví, které samy vytvořily a pomocí nových technologií mění způsob našeho života.

Příkladem jsou služby pro platby po internetu, platformy pro sdílenou ekonomiku atd. Tyto nové technologické inovace posunují produktivitu směrem vpřed a uvolňují tak zdroje pro nové produktivnější využití. Proces technologické inovace není žádnou novinkou. Podobně se s postupující mechanizací lidé přesouvali ze sektoru zemědělství do nového produktivnějšího odvětví – průmyslu. A pokud se v současné době někde rychlým tempem rozvíjí informační technologie a umělá inteligence, které jsou schopné změnit způsob života lidí, je to právě Čína.

Na základě dnešních prognóz může vypadat budoucnost pesimisticky, ale to jen proto, že nevíme, jaké pozitivní průlomy nám přinesou nové technologie. Koneckonců v 19. století bylo nemyslitelné, že by se elektřina někdy vyráběla jinak než z uhlí. I ve 20. století skupina expertů sdružená v Římském klubu viděla budoucnost planety podobně pesimisticky, hlavní varování byla zveřejněna v roce 1972 v knize Meze růstu. Přestože dnešní stav světového životního prostředí nelze označit jako ideální, nejčernější předpovědi se nevyplnily.

Potenciál pro zlepšení

Hospodářské výsledky ovšem nejsou ovlivňovány pouze mírou inovací a technologickým postupem. Ekonomická aktivita závisí do značné míry také na čínském institucionálním rámci neboli na „pravidlech hry" a „hřišti", které mohou v závislosti na tom, jak jsou nastaveny, ekonomickou aktivitu buď urychlovat nebo brzdit. Zde se Čína může zlepšit třeba v uvolnění pravidel pro registraci trvalého bydliště a v postupném rušení správních rozdílů mezi městskými a venkovskými oblastmi, brzdících integraci nově příchozích pracovních sil do měst.

Když se výrazně změní předpoklady prognózy, „budoucnost již není to, co bývala". Platí to nejen v ekonomii, ale i v ostatních oborech lidské činnosti.

Jan Krejčí, ekonom z Centra asijských studií Vysoké školy ekonomické v Praze