Zájem světových firem o čínský trh prudce roste, ukázalo importní Expo

Zájem světových firem o čínský trh prudce roste, ukázalo importní Expo
14 / 11 / 2019 Vít Vojta

Loni v listopadu Čína poprvé organizovala „Importní Expo". V houstnoucí atmosféře americko-čínské celní války působila prohlášení, že Čína vítá multipolární svět bez obchodních bariér a tržního ochranářství poněkud propagandisticky, zvláště když je Čína střežením vlastního trhu pověstná od samého začátku ekonomické reformy v roce 1979. Letos 5. listopadu zahájili Číňané historicky 2. ročník Importního veletrhu. Co se za ten rok změnilo?

Na začátek je třeba představit tradici trochu protichůdné akce: Kantonského exportního veletrhu. Od roku 1957 pravidelně představoval světu konkurenceschopné čínské výrobky a pomáhal jejich exportu. Od osmdesátých let pak lákal velké i malé podnikatele a v devadesátých letech, když už se Čína stala „továrnou světa", byl tak úspěšný, že se pro něj kromě tradičního termínu čtrnácti dní v druhé polovině dubna vyhradila ještě celá druhá polovina října.

Dvakrát dva týdny v roce se tak jihočínský Kanton stával světovým tržištěm, rozděleným podle odvětví. Dali se tu potkat lidé všech ras, podle přízvuku, oblečení nebo chování jste mohli hádat, ze kterého konce světa kdo přicestoval. Když jsem pak třeba chvíli po uzavření pavilónů spatřil před samoobsluhou několik statných chlapíků s lahvovým pivem v ruce, nebylo těžké odhadnout, že tito přijeli z české kotliny.

Kantonský mezinárodní veletrh

Kantonský mezinárodní veletrh později změnil název na „The China Import and Export Fair", ale z logiky věci zůstane navždy promocí čínského vývozu.

Když čínské vedení v rámci strategické koncepce „Nové hedvábné cesty" slíbilo její obousměrnost, pro podporu importu vybralo začátek listopadu a lokalitu nejúspěšnějšího města čínské reformy, Shanghaje. Plán chystaného importního veletrhu představil Xi Jinping již v květnu 2017 na summitu iniciativy Pás a cesta v Pekingu. Po loňském počátečním ročníku pokračovala i letos jeho přímá „záštita". Čínský prezident v předvečer akce zorganizoval setkání s hostujícími státníky a následně slavnostní zahájení otevřel svým projevem.

Hvězdou letošního ročníku byl prezident Macron se svou sympaticky komunikativní chotí, předseda vlády Řecka nebo rázně působící srbská premiérka Ana Brnabićová. Uvítací večeře se však zúčastnila i na první pohled dost zlomená Carrie Lam za Hongkong, který tu prezentoval velkou expozici.

Deset největších státních expozic připravily USA, Japonsko, Německo, Hongkong, Jižní Korea, Itálie, Francie, Austrálie, Švýcarsko a Velká Británie. Průměrná velikost stánku vzrostla z loňských 74 m2 na 90 m2. Čína se pochlubila i inkluzivním programem pro 40 nejméně rozvinutých zemí světa, z nichž každá získala „zdarma" dvě standardní výstavní plochy.

Pro letošní rok se registrovalo přes půl milionu nakupujících subjektů z celého světa. Třetina je z výrobní sféry, z velko a maloobchodu je jich asi čtvrtina. Z opačného pohledu bylo téměř 70 procent čínských nakupujících z malých a středních podniků. Nakupujících se zahraniční registrací se na loňský ročník registrovalo 3600, letos 7000.

Letos v srpnu už začala registrace na třetí ročník a již nyní je registrováno 115 vystavovatelů s 60 tisíci metry výstavní plochy. Zájem o tento importní veletrh tedy výrazně roste a naznačuje snahu firem z celého světa proniknout na mimořádně atraktivní čínský trh.

Vedle prezidentů a předsedů vlád se dostavilo také několik předsedů parlamentů. Na zahajovacím ceremoniálu začal čínský prezident Xi Jinping bilancováním legislativních změn od loňského ročníku, mluvil zejména o otevření zón volného obchodu a přípravě režimu, usnadňujícího vstup zahraničních podnikatelů na čínský trh. Ovšem žádné průlomové opatření, které by vyrovnalo postavení zahraničních podnikatelů s těmi domácími, nevyhlásil.

Prezident Macron ve velmi obsáhlém projevu, délkou překonávajícím i čínského prezidenta v roli hostitele, probral hospodářské vztahy s Čínou ze všech stran a s rukama vztyčenýma naléhavě hovořil i k čínským podnikatelům. Už před slavnostním zahájením, při čekání v kuloárech, zdůraznil Emanuel Macron naší česko-slovenské skupince s patřičným zaujetím v oku, že jedině sjednocení Evropy vytváří dostatečně rovnocenného partnera k jednání s Čínou. Unie podle něj musí pokračovat v integraci a nyní výrazně zapracovat na snížení byrokracie.

Po něm vystoupili se střízlivými i kratšími příspěvky řecký premiér Mitsotakis, který mimo jiné vzpomněl na deset hořkých let řecké krize, které jsou už ale nyní pryč. Jamajský premiér Holness zase začal vzdáleností Číny a Jamaiky, která je celých 15 tisíc kilometrů, ale přesto ve společné spolupráci budují silniční spojení severu a jihu ostrova. Na úvod ještě promluvila srbská premiérka Brnabićová, italský ministr zahraničních věcí a pak vrcholný zástupce MMF. Ti všichni přijeli monitorovat, jak se pomalu otevírané dveře pro dovoz do Číny letos pohnuly. Protože podnikání a obchod je o zachycení a využití příležitosti, což dokáží jen připravení a informovaní.

Dát svým podnikatelům informační servis je tak státním zájmem každé země, a to pak může být asi i dobrý volební argument. Třeba na Slovensku, kde budou mít parlamentní volby začátkem příštího roku.


Vít Vojta, sinolog a právník