Křesťanské Velikonoce a pohanské Obilné deště, co nás spojují s Čínou

Křesťanské Velikonoce a pohanské Obilné deště, co nás spojují s Čínou
16 / 4 / 2019 Vít Vojta

Příchod jara vítá každá civilizace jinak, ale v mnohém se blížíme, zvláště v našem mírném pásu. A že i Dálný východ může být nakonec dost blízký, mě vedlo ke krátkému porovnání jarních tradic, jejich podstaty a sdělení.

Opožděný první jarní úplněk posunul letošní Velikonoce až na 21. dubna a tím provázal Bílou sobotu s východoasijským svátkem Obilných dešťů. A tak jsou svátky jara společné pro křesťany i pohany, ať už čínské nebo evropské.

Za slavností jara, o Smrtné neděli, dva týdny před nedělí velikonoční, se vynáší Morana a symbolicky se tak vyhání zimní temnota. Ve starém Římě se 21. dubna slavila Parilia, Slavnost ovčáků, spojená s očistou ovcí, pastýřů a obydlí, jako se to někde dělá na Bílou sobotu.

Ale staří Číňané, Korejci a Japonci byli hlavně rolníci, proto 21. dubna drží svátek Obilných dešťů. Je to šestá ze dvaceti čtyř solárních fází rolnického roku, odpočítávaných po patnácti stupních dráhy Slunce na obloze. V šesté, dubnové fázi Slunce, mohl čínský venkovan pravidelně sledovat dramatické přírodní projevy:

- žabinec (okřehek menší) začínal rašit
- hrdličky (divoké) si protřepávaly křídla
- dudci (chocholatí) přistávali mezi moruše

České pranostiky zapsaly podobné postřehy, jen s malými posuny ve fauně a flóře:

- svatý Jiří, zelení hýří, a také: na svatého Marka, napijem se z járka
- může-li se havran o svatém Jiří v žitě skrýti, budeme úrodný rok míti
- na svatého Jiří, jiřičky již víří
- když se dudek z jara nápadně ozývá a pilně staví hnízdo, následují pěkné dny

 

Symbolická jsou i jarní jídla, od vajíček po čerstvé zelené bylinky a divokou zeleninu. Ve východní Asii se jako zelenina připravuje též léčivé mladé listí vzrostlého stromu česnekovníku čínského, u nás se vedle bylinek sbírají také pupeny hlohu, nejvíce do bramborového salátu. Jarní zelení se zdobí a vymetají příbytky, vyšlehávají děvčata, protože po zimě není radostnější barvy.

Nejsilnějším motivem Velikonoc a všech slavností jara je však znovuzrození, obroda přírody, těla a hlavně ducha. Ježíš zemřel na kříži na Veliký pátek ve tři odpoledne, proto se v tuto dobu křesťané scházejí k bohoslužbě kříže, s tichými modlitbami za bolesti celého světa. Na Bílou sobotu se drží meditační vigilie, noční bdění o zmrtvýchvstání a o vlastním prohlédnutí.

Pro každého může být dobré se zjara trochu obrodit. Třeba psát do sociálních médií můžeme jinak, než je běžné, neukazovat jen konflikty a temnotu světa s přídavkem české ironie, nemalovat jen obrazy nepřítele. Snad by šlo zkusit, nejen v době Vánoc a Velikonoc, psát laskavěji a vedle svého soudu nabídnout světu i pár možných, konstruktivních řešení.

 

(Převzato z blogu Víta Vojty na webu blog.aktualne.cz v pátek 7.6.2019)