Svátek dvou devítek, vrcholícího podzimu, je v Číně i svátkem chryzantém a vzpomínkou na velkého básníka

Svátek dvou devítek, vrcholícího podzimu, je v Číně i svátkem chryzantém a vzpomínkou na velkého básníka
7 / 10 / 2019 Martin Kváča

Říjen nastává v devátém měsíci lunárního kalendáře, kterému se se tradičně říká Měsíc chryzantém. Když padá listí, krajina se prosvětluje a začíná být holá, bývají to právě barevné květy chryzantém, co potěší zamyšlený zrak a tesknící duši.

Svátek dvou devítek, Čchung-jang ťie (重阳节 Chongyangjie) je svátkem vrcholícího podzimu. Lidé se na procházkách snaží vystoupat v horách co nejvýše, aby se rozhlédli, nadýchali čerstvého vzduchu a také dali najevo, že se podřizují chodu ročních období. Jak z názvu vyplývá, svátek připadá na devátý den devátého lunárního měsíce, což je letos sedmý říjen.

Podle Knihy proměn je číslo devět jangové, tedy pozitivní. V této koncepci pak devátý den devátého lunárního měsíce – dvojitá devítka, čínsky též dvojitý, násobný jang, čchung-jang (重阳chongyang) – pozitivní energií doslova přetéká. Ale „čeho je hodně, toho je příliš", a tak se toto datum stává potenciálně nebezpečným. Doporučuje se tedy pít chryzantémový likér, podniknout výlet do přírody, nadýchat se čerstvého vzduchu a dostatečně vyvětrat své obydlí.

Devátý měsíc, měsíc chryzantém, byl časem výletů do hor již ve starověku. Lidé se těšili pohledem na krajinu ozářenou mírnými paprsky slunce, poslouchali zpěv cvrčků, šumění borovic, šelest padajícího listí, za kterým prosvítaly červené plody vysokého dřínu lékařského šan-ču-jü(山茱萸shanzhuyu). Z rýžového kynutého těsta se připravoval barevný „koláč dvou devítek" čchung-jang kao (重阳糕 chongyang gao) zdobený červenými boby azuki, mandlemi a jujubou. Popíjelo se první víno a pozornost byla věnována krásným barevným květům chryzantém.

Známým obdivovatelem podzimu a krás chryzantém byl básník Tchao Jüan-ming (陶渊明Tao Yuanming, asi 365 – 427 n. l.), který názory a tvorbou předstihl dobu. Pocházel ze vzdělané úřednické rodiny. V mládí získal vzdělání, ale když poznal poměry ve státní službě, ztratil ctižádost nastoupit úřednickou dráhu.
Zastával pouze menší úřad. Podle vlastních slov nebyl úředníkem déle, než osmdesát dní. Přitahoval ho stále více taoismus. Ve věku čtyřiceti let se rozhodl odejít natrvalo na venkov, kde žil až do své smrti.

„Hlad a zima mohou působit fyzické utrpení,
ale dělat věci proti vlastnímu svědomí
přináší trýzeň ducha..."

Tchao Jüan-ming zanechal svůj vlastní portrét v próze „Pán od pěti vrb", Wu liou sien-šeng (五柳先生Wu liu xiansheng), napsané s velkým kouzlem a jemným humorem.
S jeho jménem jsou v Číně spjaty krásy podzimu a zvláště pak chryzantémy, které básník pěstoval, a v jejichž kráse nalézal stálou potěchu.
Tchao Jüan-mingův „plůtek s chryzantémami", li-sia ťü(篱下菊lixia ju) vyjadřoval v básních následovníků zejména nespokojenost s poměry nebo odchod do ústraní. Jeho básně připomínají klid jezerní hladiny a stříbrnou záři Měsíce, jak to vyjádřil jeden z čínských literárních historiků, a básně ke chvále vína dodnes okouzlují čtenáře originálu i jeho četných překladů:

„V pozdní nádheře kvetou chryzantémy,
šedou rosou zperlené natrhám.
Čistotou vaší uchvácen, chryzantémy,
sám k číši vína s vámi usedám..."

Ačkoliv jednou z nejpůsobivějších stránek Tchao Jüan-mingova díla je prostota, je nutno zdůraznit, že on sám ve skutečnosti patří k nejkomplikovanějším čínským básníkům, neboť jeho poezie obsahuje celou řadu narážek na básnické dědictví minulosti, které tak dobře znal a obdivoval.

Martin Kváča, sinolog a pedagog