V češtině vyšlo zásadní dílo moderní čínské literatury

V češtině vyšlo zásadní dílo moderní čínské literatury
26 / 7 / 2019 Sinoskop

V ediční řadě Xin nakladatelství Verzone právě vychází dílo, které by nemělo zapadnout. Jedná se o revidované vydání Lu Sünových povídek a básní v próze a v překladu Berty Krebsové a Jaroslava Průška. Unikátní edice Xin, která již sedmým rokem soustavně objevuje pro české čtenáře příběhy ze současné Číny, se svým sedmnáctým svazkem pomyslně vrací k počátkům čínské moderní literatury i jejích překladů do českého jazyka. Dílo „otců zakladatelů" vychází nově pod názvem Bláznův deník.

Nové vydání tří nejvýznamnějších beletristických děl zakladatele moderní čínské literatury, povídkových sbírek Vřava a Tápání a sbírky básní v próze Polní tráva, uvádí čtenáře do turbulentní doby čínských dějin a kultury, kdy se rozpadal tradiční starý císařský svět a tu zdráhavě, tu vášnivě nastupoval svět moderní.

Lu Sün jako angažovaný, přitom ale pronikavý pozorovatel vykresluje toto „tápání" i „vřavu", odrážející se jak na mnohdy ještě starosvětském venkově, tak v rozvíjejícím se městském prostředí. Lu Sünův svět, zabydlený svéráznými figurkami všech možných sociálních vrstev, vytváří bohatou mozaiku příběhů, psychologických črt, malých dramat i emočně vypjatých momentů, které otevírají pomyslné literární dveře do celého čínského dvacátého století.

Povídka Bláznův deník je považována za první moderní čínskou povídku vůbec. Kromě historického prvenství je dodnes živá metaforou, k níž se opětovně vracely generace čínských spisovatelů. Totiž metaforou staré čínské kultury pojídající vlastní děti: „Pamatuji se, ale zcela matně, že už od pradávna pojídali lidi. Prohlížel jsem za tím účelem nějaké dějiny, nebyla v nich žádná data, ale přes každou stránku byla křížem krážem napsána slova: Lidskost a mravnost. Poněvadž ať jsem dělal, co dělal, nemohl jsem usnout, pročítal jsem ty dějiny velmi pozorně valnou část noci a pak teprve jsem pochopil, že mezi řádky neříkají nic jiného než dvě slova: Požírejte se navzájem."

Toto zjištění vede blázna k tomu, aby se pokusil vyburcovat ostatní a zachránit alespoň budoucí generace: „Zda se ještě najde nějaké dítě, které dosud neokusilo lidského masa? Spaste, spaste děti...". (Lu Sün, Bláznův deník, 1917)

Letošní vydání výběru z Lu Sünova díla je načasované do roku stoletého výročí Májového hnutí. Toto hnutí, někdy také nazývané jako Hnutí 4. května, představovalo v roce 1919 zásadní změnu v myšlení čínských intelektuálů. Vzor západní demokracie pro jeho účastníky podvodem ve Versailles padl. Čína se tím radikalizovala, levicové hnutí s impulsy z Francie vyústilo do založení marxistické komunistické strany v roce 1921. Pravice se také posunula do krajních fašizujících poloh, příznačných pro velkou část čínské nacionální strany. Tyto dvě radikální strany a koncepce se pak nutně střetly o moc v dlouhé občanské válce. V roce 1949 v ní zvítězila komunistická strana, jejíž vedení vyhlásilo 1. října 1949 Čínskou lidovou republiku. Více o Hnutí 4. května psal Sinoskop zde.

Bláznův deník vzdává hold také původním českým překladům z padesátých let zvolenou strategií redakčního přístupu: opravuje jen zjevné chyby a překlepy, do lexika zasahuje minimálně, podle současného úzu upravuje pravopis a slovosled tak, aby více odpovídal současnému jazyku. Sjednocuje přepis čínských vlastních jmen a názvů do české standartní transkripce. Ocenění si zaslouží i přebal knihy, který vhodně odkazuje k dobovému modernistickému minimalismu, Lu Sünově zálibě v grafice i k barevnosti původního čínského knižního vydání Vřavy. Jedná se o zásadní dílo moderní čínské literatury a rozhodně stojí za pozornost čtenářů.

Knihu je možné přes e-shop pořídit například zde.